další
čísla
7. číslo
květen 2021

Stáhnout 7. číslo v PDF

ÚVOD - ÚLOVKY Z VODŇANSKÉHO RYBNÍČKU 7

Motýl

Pohádka pro děti

Rozhovor: Ondřej Lochman

ROZHOVOR:

 

Každý, kdo chce být ve své práci efektivní, si potřebuje stanovovat cíle

 

Mgr. Ondřej Lochman, Ph.D. je od roku 2014 starostou „osmapůltisícového” Mnichova Hradiště. Svou roli převzal tehdy jako 33letý „mladíček”, i když rozhodně již s nemalými zkušenostmi z předchozích veřejných aktivit. V dalším volebním období pak obhájil s více než 60% převahou, což mluví samo za sebe. Jeho hlavními rysy jsou transparentnost a široká participace, tj. zapojování občanů do řízení obce.

 

V Mnichově Hradišti, které je prakticky stejně velké jako Vodňany, máte už několik let městského architekta. Jaké výhody vám přináší?

Když jsme tuto pozici u nás ve městě obsazovali, slibovali jsme si od ní, že budeme mít v týmu člověka, o jehož odbornost se budeme moci opřít v otázkách urbanismu a plánování rozvoje města, člověka, který dokáže precizně připravit projekt či zadání architektonické soutěže, který bude napřímo komunikovat s občany, a především člověka, který bude zárukou koncepčních řešení. Toho všeho se nám dostalo a osobně jsem přesvědčen, že zřízení postu městského architekta bylo krokem správným směrem. A navíc jsme měli štěstí i na konkrétní osoby. Jakuba Chuchlíka, našeho prvního architekta města, sice politické angažmá letos zaválo jinam, jeho následovník Jan Světlík však pokračuje v nastaveném trendu – oba si můžeme pouze chválit.

 

Vaše město leží poměrně blízko u Prahy. Jak se snažíte vyhnout osudu mnohých sídel, která se stala pouhými noclehárnami pro lidi pracující v hlavním městě či v Mladé Boleslavi, a funkce města prakticky neplní?

Můžeme být vděční za to, že Hradišťáci vedou pestrý spolkový život. Řada spolků tu existuje již desetiletí, jiné spolky začaly fungovat teprve nedávno, a přesto si hned našly členskou základnu a příznivce. V posledních letech ve městě vůbec pozorujeme značné oživení. Spolky sdružují lidi různých názorů a smýšlení, kteří díky společné zálibě odkládají to, co by je mohlo rozdělovat, a raději se těší z toho, co mají rádi. A právě proto se snažíme spolky podporovat. Nejen grantovým programem nebo zapojováním do akcí pořádaných městem, ale třeba i co se týče know-how – například nabízíme pomoc při žádání o dotace z jiných zdrojů než z městského rozpočtu. Rovněž se snažíme, aby město bylo atraktivní pro případné nové obyvatele. Rozvíjíme občanskou vybavenost, usilujeme o to, aby za nákupy Hradišťáci nemuseli jezdit do nedaleké Mladé Boleslavi, a také se snažíme vytvářet takové podmínky, aby ten, kdo chce pracovat v místě bydliště, měl takovou možnost. Jde nám o postupný rozvoj města, aby nabídka služeb a práce byla v rovnováze. S tím souvisí velké téma posledních měsíců, kterým jsou rozvojové plochy a jejich využití.

 

V říjnu tohoto roku měl být otevřen dopravní terminál, který usnadní přestupy mezi vlaky, autobusy a vlastní dopravou, stát měl 24 milionů korun. Ve Vodňanech chystáme něco podobného. Na co si máme dát nejvíce pozor?

Ano, terminál začne nakonec fungovat letos v prosinci. Musím říci, že přestože se jednalo o jednu z velkých městských investic letošního roku, máme z ní velkou radost. Předně proto, že realizujeme projekt, o kterém se ve městě na úrovni samosprávy hovořilo bezmála 70 let, ale také proto, že vlastní realizace běžela po celou dobu bez větších zádrhelů. A to je vždy velmi příjemné. Náklady očekáváme nakonec v rozmezí 32-35 milionů korun (v této částce jsou započítané i rekonstrukce dvou přilehlých ulic), 28 milionů pokryje dotace. Do takového projektu bychom nemohli jít bez důkladné znalosti morfologie města. Důrazně bych doporučil pohlídat si několik věcí. Předně, aby se výstavbou terminálu nevylidnilo centrum. Dále, aby byla využitím kompenzačních opatření, jako jsou ploty nebo „tichý“ asfalt, minimalizovaná hluková zátěž okolí. Aby areál vyhovoval autobusům, které jej budou obsluhovat – to je třeba domluvit u vašeho dopravce. K nám budou nakonec zajíždět i nově zařazené 18metrové harmoniky. Na všechny tyto aspekty bude myšleno, pokud budete mít kvalitní návrh. My jsme proto vsadili na architektonickou soutěž, ve které jsme oslovili čtyři projekční kanceláře.

 

Váš městský úřad má dobře fungující a aktivní facebookový profil. Jaký je váš recept na to, aby FB fungoval tak, jak má? A kolik lidí na něj přispívá?

Klíčová je aktuálnost, čtyři příspěvky týdně považuji za minimum, ideální je však každodenní aktivita. První čtyři roky jsme se s několika málo spolupracovníky obešli bez správce, dnes ale využíváme služby správkyně, která na profil dohlíží. Možnost vkládat obsah na profil má asi desítka lidí: z vedení města, projektového řízení, kultury, školství, infocentra i některých odborů; snažíme se reagovat dle etického kodexu. Úkolem správkyně je zajištění obsahu a řízení diskuzí, aby se případné dotazy dočkaly co možná nejdříve odpovědi ze strany institucí, a zároveň abychom se v diskuzích na Facebooku neutápěli. A to bych doporučoval všem – ve špatných rukou je městský FB špatný nástroj. Za primární zdroj informací ze strany města směrem k občanům považuji nadále webové stránky města, kam z FB často odkazujeme.

 

Mnoho lidí, minimálně ve Vodňanech, považuje strategický plán za zbytečnou věc. Jak ho vnímáte v Mnichově Hradišti?

Každý, kdo chce být ve své práci efektivní, si potřebuje stanovovat cíle. My si jako takový seznam cílů vytvořili právě strategický plán, a to na deset let. Upozorňuji ale, že jsme si jen nesedli ke stolu a nedali jej dohromady ze dne na den. Skupina asi 20 lidí pověřená jeho sestavením postupně organizovala setkání s mládeží, místními podnikateli a firmami, se seniory, se spolky... Získali jsme obecný přehled, kudy by se město mělo podle občanů v příštích letech ubírat. Z něj jsme vyšli a vytvořili akční plán, který už je soupisem konkrétních úkolů vždy na dva roky. Řádově jich bývá 100-150. Tento seznam procházíme dvakrát do roka a vyhodnocujeme, co je již hotové, co je v procesu a co se realizovat nakonec z nějakých důvodů nebude. Například u seniorů jsme měli poznačené, že mají zájem o koncerty dechových kapel, společné cestování do mladoboleslavského bazénu nebo o akademii třetího věku. Postupně jsme všechny tyto požadavky zrealizovali. Strategický plán je zkrátka funkční makromanažerský nástroj – u nás je za něj zodpovědná projektová manažerka Martina Kulíková – pokud se s ním ale nepracuje, jedná se jen o cár papíru.

 

Mnichovo Hradiště je nazýváno vstupní branou do Českého ráje, lidé k vám jezdí i na návštěvu barokního zámku. Snažíte se nějak pracovat s turistickým potenciálem? Ptám se, protože s tím máme ve Vodňanech dosud trochu problém…

Máme krásný zámek i zahradu, hned v jeho sousedství hrobku s ostatky Albrechta z Valdštejna, takže obrovský potenciál. Ten však bohužel není zcela využitý. Zámek je státní, je ve správě Národního památkového ústavu, a my tak můžeme jeho akce podporovat, ale nechceme být v roli iniciátora. Kromě zámku Mnichovo Hradiště turistům mnoho nabídnout nemůže, a tak se u nás nejčastěji zdržují den či půlden. Nepovažujeme se za turistický cíl číslo jedna, spíš za zastávku na trase do Českého ráje. Rád bych ale věřil, že brzy k nám bude turisty lákat rovněž pěkně zrekonstruované náměstí. Zatím se snažíme alespoň rozšiřovat cyklostezky v rámci projektu Greenway Jizera a prostřednictvím infocentra podporovat turistický ruch v regionu.

 

Nedávno jste zabránili výstavbě dvou velkých hal a chcete, aby rozvoj města zároveň neomezoval jeho obyvatele například zvýšenou dopravou.  Má město vaší velikosti dostatečné nástroje k tomu, aby se mohlo agresivní výstavbě bránit?

Jako klíčový problém vidím v tomto ohledu staré a dosluhující územní plány, které nebyly připravované v očekávání tak rozjeté ekonomiky. Proto se řada obcí dostává dnes pod tlak. To byl i náš případ, povedlo se nám jej však ustát. Město si vždy může klást podmínky ve vztahu k investorovi a jeho záměru, může požadovat úpravy projektu, může se vyjadřovat k územnímu rozhodnutí, ke studii dopadů na životní prostředí EIA, může věc natahovat a následně třeba povahu dotčeného území změnit v novém územním plánu. Na druhou stranu zastavení rozvojové plochy průmyslovým areálem nemusí být vždy špatně, pokud dojde před realizací záměru k přísné regulaci. Město může vyžadovat zelené střechy, určitý podíl zeleně vzhledem k zastavěné ploše nebo kompenzaci například dopravní zátěže příspěvkem na místní infrastrukturu a financováním stavby obchvatu. Hledání rovnováhy mezi průmyslem a zachováním klidu ve městě je každopádně velice jemnou prací. Osobně si myslím, že není nutné bránit jakémukoliv průmyslovému objektu na rozvojových plochách a priori. K tomuto tématu jsme u nás založili web Chráníme Hradiště, kde se právě rozvojovými plochami ve spolupráci s Hradišťáky chceme zabývat.

 

Na závěr jedna klasická otázka. Když se řekne Vodňany, vybaví se vám něco, pokud ano, co?

Kdyby nebyly ryby, nebyly by Vodňany. Ten slogan mi utkvěl v hlavě. Možná vás zklamu, ale Vodňanské kuře bylo až na druhém místě.

 

 

(Foto: Archiv Ondřeje Lochmana) Otázky položil Ondřej Šmíd na konci roku 2019 – rozhovor vnímáme jako nadčasový, a proto jsme jeho znění neupravovali.

Chvilka re-cyklace

 



info@vodnanyprozmenu.cz
Jdu to Změnit! 5 - 6 října 2018
Archiv 2014
Jdu to Změnit! 5 - 6 října
2018
info@vodnanyprozmenu.cz
      Archiv 2014
Vážení uživatelé, tento web využívá cookies
pro zajištění jeho funkčnosti. Více informací.

Souhlasím